1. den dovolené na Karlovarsku

Na portálu Slevomat mi visely nějaké kredity, tak jsme vyrazili na dovolenou do Karlových Varů. Mysleli jsme si, že už pojedeme ze Středočeského kraje, ale situace se změnila, takže jsme v neděli ráno vyráželi na dlouhou cestu z Olomouce.

Rybníky u obce Údrč

Vzhledem k tomu, že na hotel bychom přijeli příliš brzy, rozhodli jsme se někde po cestě zastavit. V mapě nás zaujaly rybníky u obce Údrč v Karlovarském kraji. Z naší návštěvy rybníků nakonec nic nebylo, neboť obec byla plná Romů a podivných rozpadlých domů, které vypadaly jako ubytovny, takže jsme se báli kdekoliv zanechat Cecíka. V obci se nacházel také zchátralý zámek.

Zaniklá obec Skoky

Nenechali jsme se vykolejit a pokračovali po uzoučké silnici dál do vedlejší obce Polom, která již působila klidnějším dojmem. Na konci silnice u jednoho domu jsme zaparkovali náš kočár (jiné možnosti zde nebyly) a vydali se směrem k bývalé obci Skoky (dříve také Skok či Mariánské Skoky) po modré turistické značce Skokovské stezky.

Jednalo se o širokou polní cestu částečně lemovanou nově vysazenými stromy a vysypanou asfaltovým recyklátem, takže od ní do vzduchu stoupal zápach a neúprosné horko. Později jsme se dostali na klasickou polní cestu. Tyto kroky vůbec nechápu, neboť to vede akorát k tomu, že líní lidé na bývalé poutní místo jezdí auty a mne osobně se po tomto povrchu chodí špatně.

Cestou jsme potkali kapličku, která byla postavena v letech 2016 – 2017 na místě původní kaple.

V místě bývalé obce stojí poutní kostel Navštívení Panny Marie, fara a stodola. Kousek opodál jsem v zarostlé trávě ještě narazila na pár hrobů a zbytky nějakého domu. Dle map by kolem celé obce měla vést červená značka, ale cestičky byly hodně zarostlé a často těžko průchodné. Na kostele byly provedeny základní udržovací práce, ale fara a stodola jsou ponechány svému osudu. Nicméně se jedná o krásné místo, které stojí za návštěvu.

My jsme zrovna měli štěstí, že kostel byl v době naší návštěvy otevřený.

Vodní nádrž Žlutice

Od kostela vede lesní cestička, která vás zavede až skoro k vodní nádrži Žlutice, jež je zdrojem pitné vody, takže je sem vstup zakázán. Ale kdo by si nechal ujít pohled do nedotčené přírody. Až třetí cesta, kterou jsem se k nádrži vydala, byla správná, přitom se jednalo o tu nejvíce schůdnou.

Hotel Green Paradise v Březové

Po naší procházce jsme se vydali zpátky a jeli do hotelu na proceduru a večeři. Byly jsme ubytovaní ve wellness hotelu Green Paradise v obci Březová u Karlových Varů. Hotel se nachází v nádherném prostředí Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, kolem nějž protéká řeka Teplá. Zevnějšek hotelu nepůsobí příliš vábně, ale v současné době se zrovna rekonstruuje. Nicméně interiér hotelu je nádherný, nově zrekonstruovaný. U hotelu se nachází rozlehlé parkoviště, takže jsme nikdy neměli problém zaparkovat.

Od hotelového pokoje jsme dostali klíč i kartu, přičemž karta sloužila jen jako spouštěč elektřiny v pokoji.

Jako první jsme se ubytovali na krásném pokoji 217 s balkónem a poté si šli dát welcome drink na terasu. Kvůli kuřákům jsme se ovšem přemístili do restaurace. Obsluhu jsem prosila, aby v drinku nebyl alkohol, ale bohužel zbytečně. Po skleničce se mi pořádně motala hlava. Poté jsme se vydali do wellness centra, kde na nás čekala solná jeskyně. Bohužel jsme ji absolvovali s dalšími 4 lidmi, kteří se neostýchali bavit ve velkém. Teprve na požádání se svou árií přestali.

Stravování v hotelu

Následovala večeře, které jsem se nemohla dočkat. Výběr byl ze 3 jídel, přičemž dvě byla s vepřovým masem (první s knedlíky a druhé s těstovinami), které nejím, a poslední pokrm bylo rizoto, které mne nijak neoslovilo. To mne teda maximálně zklamalo. Snídaně byly lepší, ale každý den stejné. Večeře se odehrávaly ve stejném duchu každý den, tj. že pokrmy byly často velmi podobné. Když jsem si měla co vybrat, jídlo bylo dobré nebo výborné. Stačilo, aby kuchař přemýšlel nad tvorbou jídelníčku a možná by bylo vícero spokojených hostů. K večeři ještě bývala k dispozici vanilková, čokoládová, citronová a jahodová zmrzlina.

Nepříjemnost ve sprše

Při koupání ve sprše jsem zažila další šok, neboť poté, co Lukša spláchl toaletu, se na mne začala valit vařící voda, pod kterou by si člověk lehce spálil pokožku. Inženýři rozvodů udělali velkou chybu, jen doufám, že tento problém není v celém hotelu.

Vybavení pokoje

V pokoji jsme měli manželskou postel, stoleček a dvě křesla, která bránila v průchodu na balkon. Měli jsme k dispozici televizi, trezor a wifi. Úložných prostorů na pokoji moc nebylo, takže pořádkumilovný megaloman by asi nebyl příliš spokojený. V koupelně bylo umyvadlo, toaleta a sprchový kout. Mýdlo s šamponem v jednom zde rovněž bylo k dispozici.

Lidé v hotelu

Personál hotelu byl až na jednu paní z wellness centra velmi příjemný. Ale překvapilo nás, že hoteloví hosté jsou z 98 % senioři. Nevím, zda to byla jen náhoda nebo skutečnost. V každém případě jsme byli často svědky toho, jak ze snídaně mizeli potraviny do tašek. Možná proto byl výběr omezený 😀

Nákupy

Už cestou jsem si uvědomila, že jsem si nevzala zubní kartáček, takže první kroky po ubytování se na hotelu vedli do obchodu. Bohužel jsme museli zajet do Karlových Varů a nechali jsme se navigovat GPS, která si vůbec nelámala hlavu s tím, že existují pěší zóny. Bohužel jsme na ni vjeli, dokonce kousek ujeli, ale nikam to nevedlo, takže jsme couvali zpět. U dalšího obchodu jsme zdárně zaparkovali po menších obtížích, ale zase jsme jej nemohli najít. Na staré historické budově byla cedule Albert, ale kudy do něj nikde nebylo zaznačeno. Poté nás ještě ošidili o 60 Kč, takže nákupy v Karlových Varech stály za to!

O druhém dnu naší dovolené si můžete přečíst zde.

Přidat komentář