Rychlebské stezky

Před týdnem jsme se domluvili, že se dnes vydáme na Rychlebské stezky. V osm ráno jsme měli sraz u čerpací stanice OMV za Olomoucí směrem na Šternberk. Protože jsme chvíli čekali ještě na poslední auto, odjezd byl nakonec kolem 8:20.

Jeli jsme přes Rýmařov a Jeseník a dále do Lipové Lázně, kde si kamarád zamluvil své kolo na půjčení. Když jsme dojeli do půjčovny, zjistil, že si kolo zamluvil jinde – přímo v Rychlebských stezkách 🙂 Jeli jsme tedy směrem k infocentru u Rychlebských stezek.

My jsme jeli podle naší navigace v mobilu, které věříme. Honza, který jel s námi, ale tvrdil, že to tady zná a že máme jet jinudy. My jsme nicméně jeli tak jak nás vedla navigace a nakonec se ukázalo, že to byla lepší cesta, protože jsme tam byli rychleji 🙂

U informačního centra Rychlebských stezek je parkoviště, ale kolem desáté hodiny už začíná být poměrně plné. My jsme to ale naštěstí ještě stihli. Vytáhli jsme si kola a kamarád si šel vyzvednout své kolo do půjčovny.

Měli jsme s sebou i outdoorovou kameru, abychom mohli jízdu natočit, ale problém byl, že držák, který jsme ke kameře měli, byl moc úzký na to, abychom ho připevnili na řídítka. Takže ještě před odjezdem na stezky jsme museli vyřešit, jak to přidělat. Nakonec se Evičce podařilo sehnat drátek a kleště, takže místo krátkých šroubků u držáku jsme použili drátek.

Chlapské osazenstvo se vydalo vstříc adrenalinu, zatímco dámy se vydali prozkoumávat okolí.

Adrenalinové Rychlebské stezky

Výjezd nahoru

Nyní jsme mohli konečně vyjet na Rychlebské stezky 🙂 Jeli jsme od základny Rychlebských stezek po zelené trase, která se dále napojuje na zelený Trail Dr. Wiessnera. Začátek byl fajn, protože se jelo po upravené stezce lesem. Pak už to ale tak zábavné nebylo, protože se jelo po louce a lesních a polních cestách. Několikrát jsme jeli dost prudkým stoupáním a po škaredých kamenitých cestách, což nás stálo dost sil. Poslední část, samotný Trail Dr. Weissnera, už byla ale perfektní. Byl to upravený trail, který sice jel do kopce, ale jelo se přes potok, po lávkách nebo přes velké kameny. Tato část mě osobně velmi bavila a vůbec mi nevadilo to stoupání, kterým jsme jeli. Kousek před koncem stoupání byl i horský potůček, ve kterém se dalo příjemně osvěžit.

Na konci Trailu Dr. Weissnera jsme se shodli, že pojedeme dál na nahoru na trail Wales a poté sjedeme na Biskupský trail, Velrybu a znovu nahoru na Wales a následně na dlouhý Superflow trail.

Trail Velryba a Biskupský trail

Vyjeli jsme tedy nahoru a zjistili, že Wales je možné objet po trase, která v mapě není vůbec zaznačená a vede jakoby pod trailem Wales. A bylo nám také řečeno, že pokud jsme zde poprvé, tak je lepší Wales vynechat. Sjeli jsme tedy po lesní cestě kousek dolů a napojili se na trail Biskupský a následně trail Velryba. Trail Biskupský byl zábavný a v pohodě, ale nebylo to zatím nic extra skvělého. Nicméně trail Velryba nám to vynahradil, protože ten byl naprosto boží. Byl to těžký trail, kde se hodně jezdilo mezi kameny a po velkých kamenech, ze kterých se různě sjíždělo a přejíždělo jinam. Hrozně nás to ale nadchlo a shodli jsme se, že to fakt bylo naprosto perfektní a že bychom si to dali klidně znovu 🙂 Tento trail bych ale doporučil spíše zkušenějším jezdcům.

Následoval výjezd opět po lesní cestě nahoru pod začátek trailu Wales, odkud jsme sjeli po lesní cestě směrem k Superflow trailu. Zde jsme se potkali s dalšími jezdci, kteří nám říkali, že Wales je spíš jako trial, tedy hledání cesty i nahoru na kameny a že ho nedoporučují, protože není tak zábavný. Takže jsme nakonec rádi, že jsme na tento trail vůbec nejeli.

Superflow trail

Před startem Superflow trailu jsme si udělali selfie do kamery a rozjeli se. Ujeli jsme první část a vyjeli na lesní cestu a já jsem si myslel, že už jsme na konci. Nicméně když jsem se podíval do mapy, zjistil jsem, že jsme teprve u stanoviště první pomocí číslo 5 a tedy že máme za sebou jen kousek z celého trailu, což byla velmi pozitivní zpráva 🙂

Pokračovali jsme tedy trailem dál. Občas se střídala prudší místa s mírnějšími, někde bylo více zatáček, někde více skoků, kamenů, pařezů… Tento trail byl opravdu skvělý. Zkušenější jezdci zde mohou pustit brzdy a opravdu si to maximálně užít se všemi skoky a klopenými zatáčkami. Méně zkušení jezdci si zde ale také přijdou na své, jelikož je zde možné jet pomaleji a opatrněji a i přesto si užít jízdu.

Doporučení na závěr

Na kolech jsme odjížděli kolem jedenácté hodiny dopoledne a výjezd nahoru trval cca dvě hodiny spíše pomalejší jízdy. Do informačního centra jsme se vrátili kousek před čtvrtou hodinou a celkově jsme najeli necelých 30 km na kole. Je tedy dobré počítat s celodenním výletem.

Pokud si chcete jízdu užít, rozhodně potřebujete celoodpružené kolo se zdvihem alespoň 120 mm vpředu i vzadu a kvalitní kotoučové brzdy, jinak se budete opravdu trápit.

Jsou zde trasy vhodné pro zkušené jezdce i obyčejné cyklisty, ale hlavně zkušenější si zde přijdou opravdu na své.

Ochranná přílba by zde měla být samozřejmostí.

Turistické cíle v okolí Rychlebských stezek

Zatímco chlapská část se vydala řádit na Rychlebské stezky, já jsem se s Helenkou a Barunkou vydala na dámskou jízdu v doprovodu dvou amerických stafordšírských teriérů – Giny a Raptora.

Zřícenina hradu Kaltenštejn

Nejprve jsme se vydaly na zříceninu hradu Kaltenštejn (nazývanou též Hradisko), která je od Základny Rychlebských stezek vzdálena 1,2 km pěší chůze. Cesta částečně vede podél trailu Dr. Weissnera, takže jsme mohly zhodnotit, co kluky čeká. Celou cestu se jde mírně do kopce a stoupání začíná až těsně pod zříceninou.

Ze zříceniny se dochovala pouze část věže a pár zdí v kopci pod věží. Ze samotného vrcholu není pořádně nikam vidět, neboť je porostlý vzrostlými stromy.

Kdo má rád koupání, může cestou zpátky zahnout směrem k Podhradnímu rybníku a přitom si zajde pouhých 100 metrů. My jsme o něm bohužel nevěděly, takže jsme jej neprozkoumaly.

Velký a Malý rybník

Poté naše kroky mířily k Velkému a Malému rybníku. U Základny Rychlebských stezek jsme si daly menší oddych a pokračovaly dále směrem k obci Černá Voda.

Poklidným tempem jsme zdolávaly další metry, když v tom se do ticha divoké přírody ozval úzkostný výskot. Za chvíli jsme ječely všechny tři a s vyděšenými pohledy jsme sledovaly Ginu, která okusila, jak je elektrický ohradník nevhodným doplňkem lidské civilizace. Všechny svaly se jí zatnuly, jíst nechtěla, jít dál nechtěla, no hrůza. Nakonec jsme do ní dostaly pamlsky pro štěňata, takže jsme si řekly, že je snad v pořádku. Bohužel nás čekal další zádrhel. Jakmile Gina viděla další elektrický ohradník, nebyly jsme schopny s ní pohnout. Taháním za vodítko jsme ji akorát šoupaly po asfaltu, takže nezbylo nic jiného než třicetikilovou fenu vzít do rukou.

Za Černou Vodou již vede krásná stezka obklopená ještě krásnější přírodou. Po chvíli chůze dojdete k přístřešku, od kterého vedou dvě cesty. Je jedno, kterou se vydáte, pokud chcete dojít k oběma rybníkům, protože se jedná o okruh. Nejdříve jsme navštívily Velký rybník, ve kterém jsme smočily teriéry, aby nabrali další síly, jelikož tato rasa příliš dlouho fyzicky nevydrží.

Můžete si s sebou vzít věci na opékání buřtů.

Dále jsme pokračovaly k Malému rybníku (U dubu), který byl vypuštěný a zarostlý trávou, což nás příliš nepotěšilo. Počítaly jsme s tím, že si zde dáme větší pauzu a opět vykoupeme psy. Bohužel se zde staví nějaké nesmysly, které neumožnily, aby byl rybník napuštěný. U rybníka se nachází jeden z nejstarších dubů v regionu a přístřešek, v němž je ohniště na opékání buřtů či dalších specialit.

Ve chvíli, kdy jsme sem došly, nám volali kluci, že už jsou na Základně. Lukášek si pro nás ještě přijel, zatímco Karel s Honzou si dávali do nosu hamburgera. Ale říkali, že za moc nestál.

Tipy na další zajímavosti v okolí

Pokud budete mít ještě síly, můžete zajít na Smolný vrch s Venušinými miskami. Nebo se vykoupat v jednom z mnoha zatopených lomů v okolí. U Černé Vody se nacházejí lomy s názvy Rampa a Rokliny. U obce Vápenná zase naleznete Arcibiskupský lom, Žulový vrch (nazývaný též Brankopy) a Vycpálek. U Vidnavy lom Kaolínka a Stachlovice, u Žulové Transgranit a u Skorošic lom Vaněk.

Přidat komentář