Lyžařské středisko Stuhleck

Lyžařské středisko Stuhleck v obci Spital am Semmering, které si díky své vzdálenosti od moravských hranic získalo svou oblibu u milovníků zimních sportů, se nevyplácí navštívit během víkendových dní. Pokud se vám ještě podaří vychytat krásné počasí, tak počítejte s tím, že celý den strávíte v nekonečných frontách u turniketů. Ostatně tak jako my při naší první a poslední návštěvě. Bohužel se správcům střediska nepovedla ani úprava sjezdovek, které po čerstvé sněhové přikrývce nebyly přichystané na nápor lyžařů a během chvíle se z nich staly boulařské dráhy.

Vzhledem ke všem negativním okolnostem jsme se s přítelem po projetí celého areálu rozhodli, že zkusíme prodat skipasy a vyrazíme domů. V tu chvíli jsme stáli v nejvyšším bodě hory Stuhleck, který nabízí to nejhezčí z celého areálu – krásný výhled po okolí či romanticky zamrzlý kříž.

Cestu dolů k parkovišti P3 jsem absolvovala ve velmi naštvaném stavu, ale to jsem ještě nevěděla, že mne čeká naprostá rarita, s kterou jsem se nikdy v životě nesetkala – sjezdovka do kopce. Nejlepší na tom je to, že se jedná o velmi úzkou sjezdovku, a i když jsem zavčasu přijala opatření proti nucenému pochodu po sjezdovce, tak mi nakonec nic jiného nezbylo, neboť několik jezdců přede mnou brázdilo sjezdovku velmi pomalým tempem z jedné strany na druhou, že jsem byla nucena před kopcem zastavit. V tu chvíli můj pohár trpělivosti s tímto střediskem přetekl, a kdyby bylo možné se nechat odvést z bodu, ve kterém jsem se v tu chvíli nacházela, tak bych to udělala.

Když už jsem se konečně doploužila k autu, tak jsem měla za úkol vyjet a nabrat mého přítele, který se ujal role obchodníka. Skipasy prodal během chvilky a ještě říkal, že by je určitě prodal i dráž, kdyby si o to řekl.

Parkování v lyžařském středisku Stuhleck

Pokud se do střediska vydáte, tak zaparkujte na parkovišti P3, které se nachází v těsné blízkosti sjezdovky i pokladen. Všechny parkoviště jsou k dispozici zdarma. Cena za skipasu je € 40,5 + záloha za kartu. Dále musíte počítat s rakouskou dálniční známkou.

Holt ten, kdo poznal typické alpské středisko, bude z této návštěvy značně zklamán, neboť velikostí i vybaveností Stuhleck za svými rakouskými konkurenty velmi zaostává.

Cestou zpátky jsme se zastavili v obchodním centru SCS – Shopping City Süd ve Vösendorfu, jelikož jsme potřebovali navštívit jeden konkrétní obchod. Pokud nechcete hodinu hledat, tak se podívejte již doma, kam přesně potřebujete, neboť tohle centrum je obrovské. A ten, kdo trpí xenofobií, tak ať sem vůbec nechodí, neboť Evropanů jsme tu moc nepotkali.

Pokud vám zůstane čas, tak se ještě můžete zastavit na zřícenině hradu Staatzer Berg mit Ruine v obci Staatz. My jsme to tak udělali z důvodu, že jsme čekali na další členy výpravy, kteří se čvachtali v termálních lázních Laa an der Thaya (Therme Laa).

Perlička na závěr

Již cestou z Vídně jsme se snažili naší druhé posádce dovolat, abychom se domluvili, co bude dál. Jenže bezúspěšně. Mysleli jsme si, že to bude tím, že voláme z firemního čísla, které neznají, tak jsem se rozhodla, že jim napíšu SMS, že to jsme my, tak ať ten telefon konečně neignorují. Nápad to byl perfektní. Začala jsem psát svou myšlenku „My jsme na cestě do Laa…“, ale bohužel jsem ji nedopsala, neboť mne přítel poslal pro pití a zprávu dopsal a poslal. Pořád jsme čekali, že se nám ozvou a oni nic. Přemýšleli jsme nad tím, co se jim stalo, neboť jsme už kráčeli k budově termálních lázní v Laa. V tu chvíli zabrnčel mobil a v něm zpráva „Jsme na mol.“. SMS poněkud úsměvná bez znalosti dalších okolností.

Naštěstí to neznamenalo, že je budeme tahat jak pytle brambor přes hranice, ale to že na nás čekají na čerpací stanici v Mikulově. Ještě dlouho jsem nechápala, kde se stala chyba. Dlouho jsem nad tím přemýšlela až vyplynulo na povrch, že do původní SMS, kterou jsem pouze rozepsala, bylo dopsáno „My jsme v Mistelbachu.“ 😀 Což posádka číslo 2 brala jako signál se bleskurychle sbalit, vyrazit na cestu a přitom porušit snad veškeré rakouské předpisy a dorazit na místo srazu, kde na náš ještě minimálně hodinu čekali, neboť my jsme v tu chvíli prozkoumávali krásy rakouské historie.

Rada dne zní – Telefon není jen na focení selfií a fejsbukování!

Přidat komentář