Cesta do USA

Sehnat přímý let do USA z některého blízkého letiště je poměrně problematické. Jednak takových letů je velmi málo ve srovnání s lety s přestupem, ale také přímé lety bývají velmi výrazně dražší.

Chtěli jsme let do Chicaga, protože tam máme známé. Kvůli ceně jsme vybrali let z Krakova (z Olomouce to máme stejně daleko jako do Prahy), který měl přestupy v Helsinkách a Torontu. Cesta to byla velmi dlouhá a velmi náročná, i kvůli všem nečekaným starostem, které jsme po cestě potkali. Celkově jsme na cestě měli strávit 16 hodin, ale nakonec to bylo kvůli problémům ještě déle.

Krakov

V Krakově bylo všechno v pohodě. Jen při odbavení jsme zjistili, že letadla jsou již zaplněna, tudíž protože jsme neměli zakoupenou místenku nebo alespoň udělanou rezervaci předem, neměli jsme sedět s přítelkyní vedle sebe na při letu z Helsinek do Toronta a z Toronta do Chicaga.

Před letem si rezervujte místenky přes webové stránky své letecké společnosti, abyste měli jisté místo v letadle vedle osoby, se kterou letíte.

Odlet z Krakova byl včas, ale během letu jsme nabrali 20 minutové zpoždění. Let měl podle plánu trvat 1:55, ale ve skutečnosti trval cca 2:15.

Helsinky

V Helsinkách jsme měli na přestup podle původních plánů 1:20, takže vzhledem ke zpoždění jsme měli jen asi hodinu. Přestup byl ale v rámci jednoho terminálu, byť velmi dlouhého, takže nebyl problém to stihnout. Navíc jsme se nemuseli starat o svá zavazadla, která nám byla přemístěna automaticky na následující let. U brány byla poměrně dlouhá fronta, takže jsme si ještě nějakou dobu postáli, než nás pustili do letadla.

Z Helsinek jsme letěli velkým Airbusem A300-300, kde každé sedadlo mělo vlastní zábavní systém (Entertainment System) – televize, ovladač, sluchátka. Problém byl ale v tom, že zábavní systém celý let nefungoval. Několikrát to personál zkoušel restartovat a omlouval se za komplikace, ale po celou dobu letu se systém nepodařilo uvést do provozu. Já jsem si tedy vytáhl svůj notebook, přítelkyně luštila sudoku.

Přítelkyně původně měla sedět úplně v jiné části letadla o 11 řad za mnou, ale podařilo se mi domluvit se s paní sedící vedle mě (cestovala sama), že si s přítelkyní vymění své místo. Chvíli poté jsme ale zjistili, že paní neseděla na svém místě, ale místě nějakého jiného kluka, který se divil, kdo sedí na jeho místě. Naštěstí ale také cestoval sám, takže si vzal volné místo, které mělo být správně té paní.

Let do Toronta z Helsinek měl podle plánu trvat 8:45, ale kvůli zpoždění způsobené bouřkou trval přibližně 9:45.

Toronto

Chvíli před přistáním na letišti v Torontu kapitán hlásil, že v Torontu je silná bouřka a mlha, kvůli které je letiště kompletně uzavřené pro všechny přílety i odlety. A kvůli tomuto počasí budeme muset 20-30 minut kroužit nad letištěm, než se počasí zlepší. Nakonec jsme nad letištěm kroužili asi hodinu. Avizované zpoždění nám ale udělalo velké starosti, protože na přestup jsme měli podle plánu jen dvě hodiny, které se nám vzhledem ke zpoždění kvůli bouřce a běžnému zpoždění letu zkrátily na asi 30 minut. Ptal jsem se proto letušky před výstupem z letadla, jestli je šance to stihnout, a říkala, že tím že bylo zavřené celé letiště, došlo ke zpoždění všech letů včetně odletů, takže by to mělo být v pohodě.

Do Kanady musí být ale také víza, proto jsme při přestupu museli projít pohovorem s jejich imigračním úředníkem a znovu si vyzvednout a odbavit i svá velká zavazadla. Jejich úředník byl asi velký vtipálek, protože se nám vyptával, co chceme dělat v Kanadě, jak dlouho tam chceme být, kde tam chceme být apod., na což jsem mu stále dokola odpovídal, že neletíme do Kanady, ale že tady máme jen přestup a letíme dále do Chicaga. Tento výslech nás ještě více znervózněl, naštěstí z něj ale pak vypadlo, že si jen dělá srandu a dal nám vízum na půl roku.

Poté jsme již dali velké kufry na odbavení a pokračovali k naší bráně s odletem do Chicaga, ale vzápětí nás zastavil letištní personál, že ten pás, kam jsme dali naše kufry, letí do Londýna. Již neschopni slova jsme na ně jen zírali, načež se začali smát, že si jen dělají srandu.

Kanaďani jsou velcí srandisti.

Poté, co jsme doběhli k naší bráně, jsme zaslechli rozhovor pána před námi s letištním personálem, ve kterém jsme slyšeli, že letadlo již odletělo, ale že si může let přebookovat na zítřejší ráno. Tak už jsme pomalu smiřovali s tím, že budeme nocovat na letišti. Když jsme se ale dostali na řadu, paní říkala, že naše letadlo má zpoždění asi 1,5 hodiny, takže můžeme buď počkat nebo si přebookovat let na ráno další den. Samozřejmě jsme chtěli počkat.

Letěli jsme jen malým letadlem Embraer ERJ-145 a i palubní zavazadla jsme museli dát do zavazadlového prostoru. V letadle jsme opět neměli s přítelkyní sedět vedle sebe, ale opět jsme se s nějakou paní domluvili a místa si vyměnili.

Po celou dobu letu do Chicaga nás provázela silná bouřka. Let měl podle plánu trvat 1:35.

Chicago

Po výstupu z letadla v Chicagu jsme zjistili, že jsme v této části letiště prakticky úplně sami. Ani personál jsme nepotkávali. To nás dost zaskočilo, protože jsme čekali mnoho úředníku a lidí ve frontách na imigračním, ale nic z toho jsme nepotkali. Přes žádného úředníka jsme nešli, nikdo nás již nezpovídal a my jsme byli rovnou v USA. Jen jsme si vyzvedli zavazadla a šli ven z letiště.

I známé, u které jsme poté byli, přišlo divné, že jsme přiletěli na terminál 3, který slouží pro vnitrostátní lety, tudíž zde nejsou imigrační úředníci, a pro mezinárodní lety se používají jiné terminály, kde již jsou úředníci a musí se přes ně projít.

I když cesta byla velmi zdlouhavá i náročná, nakonec jsme rádi, že jsme letěli přes Toronto, protože díky tomu jsme přiletěli na terminál určený pro vnitrostátní lety a nemuseli jsme pojít přes imigračního úředníka, kteří v Chicagu podle ohlasů bývají přísnější než například v New Yorku.

Při letu do USA je vhodné letět přes Kanadu, protože se tím velmi pravděpodobně vyhnete imigračnímu úředníkovi.

Přidat komentář