Dachstein

Letos jsme se poprvé vydali společně s přítelkyní do Alp. Já jsem byl v Alpách již několikrát, ale přítelkyně byla v Alpách poprvé. Volba padla na rakouských Dachstein, protože tam jsem ani já ještě nikdy nebyl, přitom se jedná o velké a známé středisko, které je částečně i ledovcem.

Příjezd na hotel

Na cestu jsme se vydali po poledni, protože na první den jsme neměli v plánu nic jiného než příjezd na místo a ubytování. Navíc Evu jsem vyzvedával ještě přímo ve škole. Samotná cesta nám zabrala asi pět hodin, ale další poměrně dlouhou dobu jsme hledali náš hotel. Ubytování jsme měli zamluvené na Berghotel Dachstein, což je hotel s českým majitelem, takže i bez znalosti němčiny se domluvíte 🙂 Tento hotel se nachází jen kousek od spodní stanice lanovky na ledovec Dachstein Gletscher, tedy již poměrně hodně vysoko v horách, cca 1 700 metrů nad mořem. Protože jsme v navigaci neměli přímo adresu hotelu, museli jsme se nechat navigovat do Ramsau am Dachstein, ale ani tam navigace neznala cestu, takže jsme skončili u obce Pichl kousek za městem Schladming. V tuto chvíli jsme nevěděli, kudy se vydat, takže jsme hledali v okolí hotely, které by byly podle fotky podobné tomu našemu. Vyjeli jsme tedy jednou cestou nahoru směrem do kopce a dojeli k hotelu RaunerHof. Když jsem se šel zeptat na recepci, jestli neví, kde se nachází náš hotel, tak vůbec o žádném takovém hotelu v okolí netušili. Až v dalším hotelu nám řekli, že jsme úplně špatně, že náš hotel je na druhé straně té hory a snažili se nás alespoň nějak navést.

Mezitím už ale přicházela tma a do toho navíc začalo ještě poměrně hustě sněžit. Jeli jsme tedy směrem na druhý kopec, kde by se měl nacházet náš hotel. Cesta, kterou jsme se vydali, byla evidentně jen nějaká malá a málo udržovaná cestička, na které byly poměrně velké sněhové jazyky a závěje a nemít auto s pohonem všech kol, téměř jistě bychom nevyjeli. Já jsem si ale cestu užival, přítelkyně však už měla docela strach 🙂

Po cestě jsme se ještě zastavili u zasněžené cedule, abychom se podívali, kam dál jet. Hotel se nám naštěstí podařilo úspěšně najít a až poté jsme zjistili, že jsme jeli úplně špatně a měli jsme jet jinou větší udržovanou hlavní cestou.

Středisko Planai – Hochwurzen

Náš první lyžovací den jsme vyrazili do střediska Planai – Hochwurzen. Protože jsme věděli, že chceme projet více středisek v oblasti, koupili jsme si třídenní skipas pro celou oblast Ski amadé za cenu 117 € na osobu na tři dny.

Ve středisku Planai se nachází 124 kilometrů sjezdovek v nadmořské výšce od 1 000 do 1 906 metrů nad mořem. Výchozí bod střediska Planai je přímo ve městě Schladming.

Počasí nám v tento den nevyšlo úplně extra, bylo pod mrakem a často se mraky přímo projíždělo. Nicméně lidí nebylo mnoho a zajezdit se dalo velmi dobře. Mnoho moderních lanovek a širokých svahů umožní opravdu dobré ježdění.

Středisko Planai je také pravidelným pořadatelem závodů světového poharů v alpském lyžování.

Středisko Hauser Kaibling

Druhý den jsme se vydali do střediska Hauser Kaibling, které bylo dál od našeho hotelu, ale líbilo se nám nabídou sjezdovek. Nejvyšší bod střediska se nachází v 2 015 metrů nad mořem.

V dnešní den bylo podstatně hezčí počasí než o den dříve, ale možná bylo hezké až moc. Slunce celý den velmi intenzivně svítilo, na nebi ani mráček a teplota se přes poledne dostala i přes 10 °C nad nulou, což se hodně negativně projevilo na kvalitě sněhu, který kolem poledne začal být opravdu velmi rozbředlý a sjezdovky byly čím dál více boulovaté.

Lidí zde bylo také o poznání více než předchozí den v Planai.

Protože jsme skončili s lyžováním dřív a měli ještě chvíli čas, po příjezdu na hotel jsme se převlékli a vyrazili ještě pěšky na ledovec Dachstein, abychom so obhlídli, kam další den půjdeme lyžovat, a také se podívali na Dachstein Skywalk.

Dachstein Gletscher

Poslední den lyžování jsme strávili na ledovci Dachstein Gletscher. Tento ledovec je ve výšce kolem 2 700 metrů nad mořem, takže nedostatku sněhu se není potřeba bát. Počasí jsme opět měli nádherné, ale díky nadmořské výšce jsme netrpěli vysokou teplotou a tedy mokrým sněhem. Nicméně samotný ledovec je opravdu malé středisko. Nachází se zde pouze osm sjezdovek, tři vleky a jedna lanovka. Lyžování zde bylo ale opravdu skvělé, sjezdovky perfektně upravené a sníh kvalitní. Lidí bylo velmi málo, takže ve frontách se nečekalo.

Nicméně vzhledem k tomu, jak je středisko malé, jsme nevydrželi celý den jezdit, ale zašli jsme si ještě do ledové jeskyně, do které je vstup zdarma, resp. platí do ní zakoupený skipas.

Hallstatt

Poslední den po cestě domů do Olomouce jsme se zastavili ještě v obci Hallstatt, která patří do UNESCO, kde jsme si chtěli vyjet zubačkou do solných jeskyní, nicméně jsme měli tu smůlu, že zubačka zrovna byla mimo provoz.

 

Přidat komentář